Nikdo se neshodne, kolik jich je

Pak, níž, je na schodišti ještě někdo. Liška ve žluté přilbě pomalu stoupá zdola nahoru se skládacím metrem a zápisníkem, u každého schodu se zastaví, změří jeho výšku a zapíše číslo. Polly uhne na římsu a nechá ji projít. Trvá to dlouho. Schodů je opravdu hodně.

Then, further down, there is somebody else on the staircase. A fox in a yellow hard hat is working her way up from below with a folding rule and a notebook, stopping at every step, measuring the height of it, writing the number down. Polly moves aside to a ledge and lets her pass. It takes a long time. There are a great many steps.

To měření není puntičkářství. Schody se tesaly ručně a žádné dva nejsou stejné, a právě proto stojí za to je zaznamenat. Některé jsou vysoké jako tlustá kniha. Jiné jsou jen nepatrným stupínkem. Šířka celého zářezu se cestou mění, místy je úzký jako dveře, jinde širší než stůl, protože ten, kdo ho dělal, sledoval skálu, a ne nákres.

The measuring is not fussiness. The steps were cut by hand, and no two are the same, which is exactly why they are worth recording. Some are the height of a thick book. Some are barely a lip. The width of the whole cut changes as it goes, narrow as a doorway in places and wider than a table in others, because whoever made it was following the rock rather than a drawing.

A teď to, co má Polly nejradši. Nikdo si není úplně jistý, kolik schodů tu vlastně je. Státní seznam památek uvádí sto osmdesát sedm. Turistické informační centrum města uvádí sto osmdesát devět. Oba údaje jsou oficiální. Oba jsou zveřejněné. A už léta si navzájem odporují.

Here is the part Polly likes best. Nobody is quite sure how many steps there are. The national heritage register says one hundred and eighty seven. The town's own tourist office says one hundred and eighty nine. Both are official. Both are published. They have been sitting there disagreeing with each other for years.

Dívá se, jak liška vyjde nahoru, protáhne si záda a začne psát. Někde v tom zápisníku se to číslo právě znovu ustaluje, aspoň prozatím. Polly se podívá dolů dlouhou škvírou vyšlapaného kamene a rozhodne se věřit tomu číslu, které je větší, s odůvodněním, že když stoupáte nahoru, připadá vám jich víc.

She watches the fox reach the top, stretch her back, and start writing. Somewhere in that notebook the number is being settled again, for now. Polly looks down the long slot of worn stone and decides she believes whichever number is larger, on the grounds that it feels like more when you are climbing.